Zde je op�t pokus vy�lenit informace d�le�it� pro f�zi pl�nov�n� a p��prav.
Kdy na Ararat vyrazit?
Po�as� je na Araratu vnitrozemsk�, tak�e ��dn� monzuny �i podobn�. Chod� se na n�j vlastn� cel� rok, v zim� na skialpech. Nev�m ov�em, jestli tyto zimn� v�stupy nejsou a� na za��tku jara. V tento n� term�n - p�elom kv�tna a �ervna - bylo je�t� dost sn�hu. Z�ejm� ale v�ce ne� v jin�ch letech. A prvn� dva dny v�stupu jsme byli na kopci sami. Nen� to tedy �pln� obvykl� term�n. Ke konci l�ta nen� v horn�m t�bo�e sn�h a m��e b�t probl�m kde vz�t vodu. Pak se tu pohybuje mnoho des�tek lid�.
Samotn� v�stup n�m trval t�i dny. Tj. dv� nocov�n� - v t�bo�e 3200 m a t�bo�e 3900 m. Z vrcholu jsme pak sestoupili �pln� dol�. Jeliko� jsme se p�edt�m jinak neaklimatizovali a v�e jsme si nesli sami (co� d�le zhor�uje aklimatizaci), tak to bylo trochu nep��jemn�. T� jsme byli pak dost unaven�. Mo�n� to ale je. Skupiny, kter� jsme potk�vali cestou dol�, m�ly ji� odvoz zavazadel na kon�ch do t�bora 3200 m. Kdy� nen� sn�h, tak mohou kon� asi a� do druh�ho t�bora. Na to soud�m z GPS �daj�, kter� jsme st�hli z internetu.
Tak�e, kdy� budeme uva�ovat leteckou dopravu stejn� jako jsme to m�li my - a sice �e jsme v Istanbulu v�dy nocovali - tak leteck� doprava zabere 4 dny a vlastn� v�stup 3. To je, kdy� se po��taj� i dny odletu a p��letu, dohromady 7. My jsme tam byli 10 dn�.
Asi nep�ekvap�, �e se do Turecka d� let�t s Turkish Airlines. Spole�nost je kultivovan�, �rovni p�isp�v� sout�en� s Emirates Airlines. Nyn� se d� z Istanbulu let�t a� do Igdiru, kter� je ji� od Araratu vzd�len jen des�tky kilometr�. Letenky jsme kupovali v b�eznu a st�ly 10 tis�c K� (bez p�r korun). Limit na zavazadla byl 20 kg na hlavn� a 8 kg na p��ru�n�. To tak akor�t sta�ilo i kdy� jsme vezli stany a v�ci na va�en�. Potraviny jsme nakupovali a� v D�b� (den�k..). U Turkish Airlines se d� 24 hodin p�edem od�ekovat p�es internet. Nen� to asi n�jak z�sadn�, ale lze si tak vybrat m�sta v letadle. V Praze se nastupuje v prvn�m termin�lu - Turecko nen� v EU. Nemile n�s p�ekvapilo, �e jsme si zavazadla museli v Istanbulu vyzvednou a druh� den zase podat. Person�l pra�sk�ho leti�t� vypadal v tomto bod� trochu nejist�, ale toto byla definitivn� informace. Cestou zp�t se s n�mi v Igdiru nikdo nebavil a zavazadla jsme si op�t museli v Istanbulu vyzvednout.
P�i v�stupu na Ararat se plat� poplatek a nelze tam j�t bez m�stn�ho pr�vodce.
Pr�vodcovstv� zde m� propachtovan� Cuma (�ti d�uma) Saltik a nev�me moc jak je to s dal�� konkurenc�. Kdy� jsme se jednou pokou�eli o dopravu z D�b� bez n�j, tak nakonec stejn� zvedl telefon on. Mobil bere hezky - na Araratu je v�ude sign�l - a kdy� byl s n�mi, tak ka�dou chv�li n�co vy�izoval.
Kdy� se ale za�tete na internetu, tak tam v�ichni mluv� o Cumovi p�kn�. Ani my si na n�j nem��eme st�ovat. Je to sympa��k a v�stupy (po�et?) na Ararat m� na h�ku. Jen nev�me, pro� na n�s p�i v�stupu st�le posp�chal a byl �asto n�kde vp�edu. Mo�n� jsme ho ale taky n���m �tvali.
M� profil na Facebooku a tam je uvedeno, �e se narodil 16.8.1978. N�m mysl�m ��kal, �e je mlad��. Narodil se na �bo�� Araratu, n�m v t�bo�e 3200 m ukazoval m�sto hned vedle a �e je to pravda. Tam rodina byla asi jen na pasteveck�m treku, jinak jsou v�ichni z Topcatanu (top�atanu), chud� v�sky p�r kilometru za D�b�, jede se p�es ni p�i v�stupu. M� 15 sourozenc�, s osmi bratry podnik�. Mimo sez�nu bydl� v Istanbulu, tam je cel� rok i jeho rodina. O d�ti se mu staraj� jeho rodi�e, pr� jim ��kaj� mami a tati.
Je to Kurd, jako asi kdekdo tady. Um� samoz�ejm� ale i turecky. Mo�n� �e kurdsky um� h��, proto�e to se ve �kole neu��. Domluva s n�m je anglicky. Z n�jak�ho d�vodu n�kdy rad�i telefonuje ne� p�e na po��ta�i. Jednou mi na email okam�it� odpov�d�l a� d�m ��slo, �e mi do �ech zavol�. Co� hned prob�hlo a nebylo to ide�ln�, proto�e jeho angli�tina je jen orienta�n�. Na Facebooku je t� uvedeno, �e um� mj. rusky. N�m "na kameru" �ekl, �e ne.
mobil: +90-544-638-8211
Kdy� m� �lov�k horsk�ho v�dce, co s n�m jde na vrchol, tak se nab�z�, �e se v�dce postar� o i m�stn� dopravu ke kopci. A kdy� u� je v tom, tak i dopravu z leti�t� a ubytov�n�.
Tak takto, v�etn� poplatku za v�stup, jsme to v jednom bal��ku m�li my. N�sledn� turistick� v�lety jsme ji� platili zvl.
�e� je o zdravotn�m poji�t�n�. M�li jsme v�ichni poji�t�n� Alpenvereinu, o kter�m p�edpokl�d�me, �e by zde bylo funk�n�. Evropsk� karti�ka VZP zde asi nen� k ni�emu.
Povinn� nen� ��dn�.
V o�kovac�m centru na Vinohradech n�m doporu�ili hepatitidu A, b�i�n� tyfus a choleru. Tedy o�kov�n� proti nim.
Hepatitida A - nemoc �pinav�ch rukou, norm�ln� pln� o�kov�n� prob�h� n�kolika d�vkami po mnoho m�s�c� s posledn� d�vkou 1 m�s�c p�ed cestou. Lze ale i zkr�cen�, i jedin� d�vka 7 dn� p�ed odjezdem m� smysl. P�i kompletn�m o�kov�n� (pokud se druh� d�vka aplikuje nejpozd�ji do 1 roku po prvn�), tak plat� a� celo�ivotn�.
B�i�n� tyfus - 1 injekce do svalu 7-10 dn� p�ed cestou, plat� 3 roky.
Cholera - p�vodn� platilo, �e se pod�v� jedna d�vka o�kovac� l�tky (pije se) - 8 dn� p�ed cestou, plat� p�l roku. V nov�m p��pravku Dukoral jsou d�vky dv� - jednu d�vku si samostatn� ani po��dit nelze. Pod�vaj� se v intervalu minim�ln� jednoho t�dne. I jedna d�vka m� u� ur�it� ��inek.
V o�kovac� l�tce je krom� oslaben� bakterie tak� jej� toxin. Ten je podobn� toxinu bakterie E.coli, kter� zp�sobuje cestovatelsk� pr�jmy. O�kov�n� tak m� p��zniv� vedlej�� ��inek na prevenci pr�jmov�ch onemocn�n�.
T� z tohoto d�vodu jsme to s Martinem zkusili. Po samotn�m o�kov�n� n�m nic nebylo, j� pak m�l v Turecku asi 1,5 dne men�� obt�e, jinak nikdo nic. T� jsme, jako na posledn�ch v�letech, preventivn� brali "hodn�" bakterie (p��pravek Lacidofil). Nic z toho samoz�ejm� nen� d�kaz.
Cena 1200 K�, p��balov� let�k, souhrn informac� o p��pravku. (Verze v ��pku - Dukanal - se zat�m nevyr�b� :-)).
Turecko nen� (zat�m) v �engensk�m prostoru, tak�e pas ano. V�za nepot�ebujeme. Na rozd�l od nap�. Slov�k� (ale jde to nov� n�jak jen p�es internet).
V Turecku jsou tureck� liry (TRY), jedna p�edstavuje 10 K�. U n�s sehnat snad ani nejdou a ur�it� by byly probl�my p�i jejich vracen�.
Jinak to je jako te� u� v�ude na sv�t� - bankomaty jsou v�ude, i v D�b� jich byly mraky, a funguj�. Proto by si v principu nebylo nutn� p�edem vym��ovat pen�ze ��dn�. Jen v Istanbulu jsme o p�lnoci �e�ili, �e budeme platit odvoz do hotelu. Tak jsme si vybrali pen�ze z bankomatu na leti�ti.
Pak zde ale byla druh� okolnost, �e Cuma cht�l zaplatit celou ��stku z nezn�m�ch d�vod� v eurech. Proto jsme si n�kolik set eur vezli. Jinak Cuma a jeho brat�i se pak p�i sjedn�v�n� dal��ch cen bavili v eurech, jen jeden bratr pou��val dolary. Asi byl trochu pomalej��.
V Turecku m� oble�en� krom� teplotn�ho aspektu nav�c i aspekt kulturn�.
U mu�� jde tedy hlavn� o dlouh� kalhoty. Nakonec to bylo tak, �e n�m nikde vlastn� nebylo moc teplo, a dlouh� kalhoty nebyly probl�m. D�b� je toti� 1700 m nad mo�em a za na�eho pobytu, zejm�na zpo��tku, bylo sychravo. N�kte�� z n�s kra�asy z v�hov�ch d�vod� ani nem�li. K triku s kr�tk�m ruk�vem jsme si nejednou r�di obl�kli i mikinu.
Pro samotn� v�stup, a je�t� p�esn�ji pro vrcholov� den, jsme �e�ili zejm�na ot�zku bot. Kv�li n�kolika hodin�m v den hlavn�ho v�stupu je hloup� tahat p�es p�l sv�ta plastikov� duplexy (skelety). Nakonec jsme m�li v�ichni jen ko�en� boty. J� m�m jen sice nepromokav�, ale velmi lehk� model, sp� do m�sta. Ovlivnilo m�, �e jsem boty m�l na o 1 km vy���m Kilimand��ru. Zde byl ov�em rozd�l v tom, �e jsme nad druh�m t�borem chodili u� jen ve sn�hu. M�l jsem z toho pak trochu obavy. Taky co se stane, a� si nand�m p�skov� ma�ky, kter� nohu je�t� v�c st�hnou. A zima na nohy mi skute�n� byla. Nic se mi ale nestalo a ma�ky to nezhor�ily. Asi jsem na tom i trochu vyd�lal - s leh�� v�zbroj� se mi l�pe �lo.
Zp�tn� by plastikov� boty nebyly takovou chybou. Cuma je m�l. Obout by se daly a� ve 2200 metrech, kam n�s odvezlo auto. Mn� se ve skeletech chod� dob�e, tak by to �lo. Ot�zka je co koncem l�ta, kdy je tepleji a m�n� sn�hu. Ty ko�en� boty ka�dop�dn� sp�e festovn�j��.
Tak�e to byly boty. Jinak teploty nebyly n�jak drasticky n�zk�. V t�bo�e ve 3900 m sice sn�ilo, ale bylo t�sn� kolem nuly. I v noci za v�stupu bylo pod nulou, ale ne asi mnoho. V�tr/vichr na vrcholu samoz�ejm� teplotn� pohodu zna�n� zhor�il.
Po zku�enostech z Kilimand��ra (velk� zima) jsem z no�n�ho v�stupu na sopku m�l respekt. Do bot jsem si sice dal jen jedny pono�ky - aby nohy nebyly stla�en�, kdy� si pak p�id�m je�t� ma�ky. Na noh�ch jsem ale m�l t�i vrstvy - funk�n� j�grovky, trekov� kalhoty a navrch Paclity (tenk� goretex). (Tyto vrstvy se daj� r�zn� kombinovat - kombinac� je 5 :-)). A naho�e 5 vrstev jako na Kili, obl�kl jsem si je ale hned - fuk�n� triko, mikina tenk�, mikina tlust�, p��ovka a goretexov� bunda. Dlu�no ��ct, �e p��ovku m�m u� postar�� a nedu�ivou, tak�e se mi vejde pod goretex, co� mi p�ipad� lep��. Je to ale ot�zka - v�tr nejde do p��ovky, ale zase se stla�� pe��. A bundu m�m taky sp� ten��.
A bylo to spr�vn�, zima stejn� trochu byla - na ty nohy. A svl�kat jsme se za�ali a� pozd�ji p�i sestupu.
Ty ma�ky byly ur�it� nutn�. Nebylo to zledovat�l�, ale vrcholov� partie jsou m�sty strm� a bez ma�ek jsme klouzali. Nav�c to zledovat�l� asi b�t m��e.
H�lky byly ur�it� z�sadn� sou��st� v�zbroje, zvl v takto prudk�m ter�nu.
M�li jsme i cep�n, kter� j� jsem v�bec nepou�il. S h�lkami se toti� ur�it� jde ekonomi�t�ji. M�sty to ale bylo nebezpe�n�, proto�e �lov�k nem� mo�nost p�i p�du zabrzdit. Cuma �el jen s cep�nem. Pod �rovn� plata n�m Cuma na��dil vym�nit h�lky za cep�ny, ale n�kte�� jsme neposlechli. P��t� bych si cep�n zase ale ur�it� vzal. M�m ov�em jen kr�tk� superlehk� na skialpy - o ten se zas ned� op�rat.
M�li jsme stany a v�bavu na va�en�.
Stejn� jako u n�s.
Tureck� p�edvolba +90. Mobiln� sign�l byl na Araratu v�ude.
Turecko je o jedno p�smo v�chodn�, �ili tam maj� o hodinu v�ce. Tak� si posouvaj� letn� �as. �ili plat�, �e tam maj� o hodinu v�ce po cel� rok. V cel�m Turecku je jednotn� �as, i kdy� zem� v rovnob�kov�m sm�ru zauj�m� 18 stup�� (1500 km) a rozd�l v astronomick�m �ase je v�ce ne� hodina (1 hodina odpov�d� 15 stup��m). Viz tak� mapku s �asov�mi p�smy z kapitolky o Kilimand��ru.