Hranice a kavkazský hřeben v oblasti Gudauri a Kazbeku.
| Historie | Obyvatelstvo | Internet | Restaurace | Další organizace |
| Zeměpis | Jazyky | Elektřina | Jídla | Odkazy |
| Klima a počasí | Náboženství | Očkování | Muzea | |
| Čas | Víza | Ubytování | Doprava | |
| Ekonomika a finance | Telefon | Nákupy potravin | Mapy |
Řekové a Římané nazývali gruzínské království Kartli (4 st. př.n.l - 5. st. n.l.) Iberií. Aby ho odlišili od Iberie v Evropě, která odpovídá Apeninskému poloostrovu, říkali mu Kavkazská Iberie.
V 1. století n. l. obsadili území dnešní Gruzie Římané. Byla to jedna z jejich nejvýchodnějších provincií. Po rozdělení Římské říše na západní a východní se Gruzie stala součástí Východořímské říše, neboli Byzance. Římané přijali křesťanství v roce 313, ale Gruzínci, jako druzí na světě, jen pár let po nich - v roce 337. To je jeden z pramenů evropské sounáležitosti Gruzie, která se jinak nachází v Asii.
Po rozpadu Byzancké říše se Gruzínci postupně propracovali k samosprávě. Jednotlivá knížectví byla sjednocena ve 12. a počátku 13. století. Toto období se považuje za zlatý věk gruzínského království. Říká se mu také gruzínská renesance, protože měla podobné znaky jako ta evropská, jen proběhla v předstihu. Je to období myšlenkového rozmachu a vrcholných děl architektury, poezie a literatury. Například Rustaveliho Rytíř v panteří kůži.
Nevelký stát však byl po staletí pod tlakem mocných sousedů - Turecka a Persie. To nakonec vedlo v roce 1783 k podpisu smlouvy s Ruskem, která prakticky znamenala ruskou nadvládu.
V Tbilisi a okolí jsme se několikrát setkali s motivem tzv. 300 Aragvinců - např. název stanice metraGPS s pomníkem, pomník za městem. Jednalo se o událost v roce 1795, tedy jen pár let po podpisu smlouvy s Rusy. K Tbilisi tenkrát přitáhlo vojsko Peršanů a došlo k tzv. Krcianské bitvě, podle blízké obce. Peršanů bylo 35 tisíc, Gruzínců jen 5 tisíc, Rusové na pomoc nepřišli. Až na několik stovek byli Gruzínci pobiti nebo zajati, historka pokračovala masakrem v Tbilisi. Přesný popis působení 300 Aragvinců v bitvě se mi přes dost velkou snahu nepodařilo najít. Nepochybně se mezi Gruzínci vyznačovali zvláštní odvahou a odhodláním, takže se stali symbolem gruzínské hrdosti. Svatý synod gruzínské pravoslavné církve je v roce 2008 prohlásil za mučedníky.
S počátkem ruské nadvlády v Gruzii je spojeno budování Vojensko-gruzínské cesty a založení Vladikavkazu (viz Silnice).
1990 - Gruzie vyhlásila nezávislost na Rusku. Prezidentem se stal Gamsachurdia.
1992 - Abcházie vyhlásila nezávislost na Gruzii. V témže roce první boje s Jižní Osetií.
1995 - prezidentem Ševarnadze.
2003 - Růžová revoluce, Saakašvili vedl protesty proti Ševarnadzemu. Saakašvili prezidentem.
2007 - demonstrace proti Saakašvilimu, odstoupil, ale 2008 znovu zvolen.
2008 - srpnová válka v Jižní Osetii. Na její stranu se pak přidalo Rusko a Gruzínce vytlačili. Pak se Rusové z Gruzie stáhli, ale zůstali v Abcházii a Jižní Osetii.
Tato položka gruzínské historie nás z praktického hlediska zajímala nejvíc, protože jsme se k cestě na Kavkaz rozhodli jen pár týdnů po válce. Zpočátku tak byla pravděpodobnějším adeptem pro výlet na Kavkaz oblast ElbrusuGPS, která je v Rusku. S postupem doby jsme si pak ověřili, že je v zemi klid a na jaře jsme se rozhodli pro Gruzii.
Rozlohou 69 700 km² je Gruzie jen o málo (např. o 1 kraj) menší než Česko. Území Abcházie a Jižní Osetie, které vyhlásily nezávislost, z toho představují asi pětinu.
Hlavním horským útvarem Gruzie je bezesporu Kavkaz.
V užším smyslu se tímto pojmem označuje pohoří Velký Kavkaz. V délce 1100 km se táhne od Azovského moře ke Kaspickému. Vznikl vrásněním a navazuje na Himalájský systém. Jsou v něm ojedinělé sopky jako ElbrusGPS nebo KazbekGPS. Státy na jeho území - jižní část Ruska, Gruzie (a její napůl odtržené oblasti Jižní Osetie a Abcházie), Arménie, Azerjbajdžán, Čečensko.
Nejvyšší horou je ElbrusGPS s 5633 metry. Další vrcholy jsou v tabulce:
Nejvyšší hory Evropy a Kavkazu
| Výška | Evropa (=Kavkaz) | Gruzie | |
| ElbrusGPS* | 5633 | 1. | - |
| Dych-Tau | 5204 | 2. | - |
| Šchara* | 5200 | 3. | 1. |
| Koštan | 5151 | 4. | - |
| Puškin | 5100 | 5. | - |
| Džanga* | 5051 | 5. | 2. |
| KazbekGPS* | 5034 | 6. | 3. |
* - nepočítají se druhé vrcholy
Kromě ElbrusuGPS a Kazbeku patří všechny vrcholy do oblasti Bezengi, stejně jako řada dalších vrcholů těsně za KazbekemGPS. Tato hitparáda se mírně liší podle různých zdrojů - podle toho, co je označeno jako vrchol. Prvních čtrnáct kavkazských vrcholů je současně nejvyššími vrcholy Evropy a Mont Blanc by byl na 15. místě. Pokud ovšem za hranici mezi Evropou a Asií považujeme kavkazský hřeben.
Řekové považovali za rozhraní Kavkaz a Bospor. Později švédský zeměpisec Strahlenberg proložil hranici Kumo-manyčskou depresí, která leží 300 km severně od Kavkazu. Je v tom logika, protože kontinenty normálně oddělují moře a ne hory. Ono je ale asi nejspíš úplně nesmysl považovat Evropu a Asii za oddělené kontinenty. Tuto hranici uznal roku 1730 i ruský car, i když se tím připravil o nejvyšší horou Evropy. Tou se místo ElbrusuGPS stal 4810 m vysoký Mont Blanc v Alpách. Toto dělení bylo i později široce uznáváno. Naproti tomu například Velká francouzská encyklopedie klade hranici mezi kontinenty naopak jižně od Kavkazu. Státy ležící jižně od hřebene tak do Evropy vůbec nepatří, patří tam Gruzie a Arménie ale ne Azerjbajdžán, podle nejextrémnějšího pohledu tam pak patří i Azerbajdžán.
Naše cesta z Tbilisi do Kazbegi vedla po Vojensko-gruzínské cestě, která je jednou z mála cest křižující neprostupný kavkazský hřeben. V následující tabulce jsou uvedeny přechody ze západu na východ a za výchozí bod se považuje severní konec.
| Název | Odkud | Kam | Délka | Nejvyšší bod | Ze kdy |
| Vojensko-suchumská cesta | Čerkesk | Suchumi | 337 km | Kluchorský průsmyk 2781 m | 19. století |
| Vojensko-osetinská cesta | Alagir | Kutaisi | 270 km | Mamisonský průsmyk 2911 m | 19. století |
| Transkavkazská magistrála | Alagir | Gori | Rokský tunel 1200 m | 1981 | |
| Vojensko-gruzínská cesta | Vladikavkaz | Tbilisi | 207 km | Křížový průsmykGPS 2397 m | 1799 |
Malý Kavkaz běží paralelně s Velkým ve vzdálenosti asi 100 km. Jeho původ je převážně vulkanický. Nejvyšší hora je Gjamyš 3724 m. Na Malý Kavkaz dále navazuje Arménská vysočina s nejvyšší horou Arménie – Aragac (4 090 m). V této části Zakavkazska také leží velké vysokohorské jezero Sevan.
Oba Kavkazy spojuje poledníkovým směrem probíhající Lišský (Suramský) hřeben. Jeho nejvyšší bod má 1926 metrů, nejnižší je Suramský průsmyk s 949 metry. Hřeben odděluje na západě ležící Kolchidskou nížinu s řekou Rioni tekoucí do Černého moře a východní Kurskou nížinu s řekou Kurou tekoucí do Kaspického moře.
Severně od kavkazského hřebene je území Ruské federace. Konkrétně to jsou autonomní republiky Karačajevsko-Čerkesko, Kabardsko-balkarsko (tam je ElbrusGPS), Severní Osetie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Tmavší růžovou barvou severně jsou kraje Ruské federace (Krasnodarský a Stavropolský). Na jižní straně Kavkazu je Gruzie. Abcházie a Jižní Osetie jednostranně vyhlásily nezávislost. Adžárie je autonomní oblast Gruzie. Do kavkazského regionu v širším smyslu patří také Azerbajdžán a Arménie. Kavkaz je národnostně a lingvisticky nejrozmanitějším místem na zemi.
Červeně je Vojensko-gruzínská cesta, po které jsme jeli do Gudauri a Kazbegi. Je dost blízko Jižní Osetie - nejblíže v serpentinách pod Gudauri, tam je to jen 3 kilometry. Mapa vysvětluje to co mě mátlo - že se po Vojensko-gruzínské cestě jede přes hranice z Gruzie do Osetie (a ne z Osetie do Osetie). Severní Osetie totiž zaujímá delší část rusko-gruzínské hranice než Jižní.
Nešlo mi též do hlavy, proč je po obou stranách Křížového průsmykuGPS stále Gruzie. Křížový průsmykGPS je v hlavním hřebeni a je přece zvykem, že dobré vzájemné vztahy mezi státy podporují přirozené přírodní překážky na jejich hranicích. A proč bylo toto pravidlo navíc porušeno na úkor Ruska.
Na příkladu nedávné války s Ruskem mi to vysvětlil Borja. Již značně ovíněný barvitě líčil, jak se Darjalskou soutěskouGPS valí ruské vojsko. Gruzínský obránce sice zastřelí sto ruských vojáků, protože soutěska je úzká a dobře se brání, ale na jejich místě se okamžitě objeví stovky dalších.
Darjalská soutěskaGPS tedy představuje přírodní překážku, která je podkladem mezistátní hranice.
modře - hranice s Ruskem, černě - hlavní hřeben, červeně - Vojensko-gruzínská cesta, fialově - výstup na KazbekGPS
Darjalská soutěskaGPS je na Vojensko-gruzínské cestě asi 35 km za Křížovým průsmykemGPS a tam je teprve hranice s Ruskem. Díky vybočení hranice z hlavního kavkazského hřebene severně mají Gruzínci přístup ke KazbekuGPS. Ten tedy neleží v hlavním hřebeni, ale na postranním severním hřebeni Khokh. Výlety s jednou nohou v jiném světadílu naopak nabízejí vrcholy v oblasti Křížového průsmykuGPS - Deda EnaGPS, BidaraGPS a SadzeleGPS. Při výstupu na KazbekGPS se ale chvíli procházíte v jiném státě.
Hřeben Khokh s KazbekemGPS jsou vidět i na satelitním snímku z velké výšky:
Jak bylo řečeno v odstavci o horách, tak Lišský hřeben rozděluje gruzínské území na dvě velká povodí - na západě teče řeka Rioni do Černého moře, na východě Kura do Kaspického moře.
Teď už probereme jen řeky tak kde jsme byli - podle Vojensko-gruzínské cesty. Začněme Křížovým průsmykemGPS, protože ten představuje rozvodí mezi oceány. Na sever teče potok nebo říčka Bajdarka. Je tu souvislost s blízko ležícím vrcholem BidaraGPS - na ruských mapách má jméno Bajdarskaja gora. Bajdarka se asi po třech kilometrech vlévá do Tereku a ten už teče až do Vladikavkazu. Kazbegi leží na Tereku.
Jižně teče Bílá Aragvi, čili to je ta voda v rokli pod Gudauri. Po asi 10 km se slévá s Černou Aragvi na Aragvi. Aragvi se vlévá do Kury pár kilometrů před Tbilisi, tam kde leží město Mccheta.
Informace o supermarketech jsme sháněli proto, že jsme chtěli hned ve 3 ráno po příletu do Tbilisi nakoupit na celou dobu.
Na Market.ge je uvedeno 8 supermarketů. Stále mají otevřeno BiFess, Populi a Schwabe. U některých uvedeny emailové adresy: Bifess@mail.ru, kankans@global-erty.net, info@goodwill.ge, info@populi.ge, schwabe28@mail.ru, m_zaza@mail.ru. Odpověděli jenom z GoodwillGPS . Že nemají otevřeno v noci (v souladu s údaji na stránkách).
Populi je asi největší řetězec supermarketů v Gruzii. Mají obchody tří typů - Convenient Store, Populi XL a Populi Express. Asi je to tak, že XL je největší s největším výběrem, Express je zase spíše otevřený i v noci. Ten třetí nevím. Tel.: +995 32 244635 Fax: +995 32 244633 info@populi.ge.
V sekci GPS jsou dva supermarkety Populi - XXLGPS a nedefinovanýGPS.
My jsme nakonec nenakupovali v supermarketu, ale v obchodě, který nám vybral Rezo. Udělali jsme si kvůli tomu malou odbočku přes řeku (přes most, u kterého je americká ambasádaGPS).
My jsme nakonec v Tbilisi nenocovali. Informace pocházejí z různých zdrojů, hlavně z internetu. Asi budu líný a zkopírované texty nechám bez překladu.
Cira Čelidze (anglická transkripce - Tsira Chelidze)
tel. 958132
mobil 877755711
Tento kontakt jsme měli od Petera Schöna. Na email odpověděla (že má plno) a dal nám svoje telefonní čísla.
Künstlerpension Murtazi
ul. Besso Shgenti chud. Masterskaja 2 1027 Tbilissi/Georgien phone +995/32/328046 Die freundlichen Zimmer befinden sich in einer Atelier-Villa der georgischen Künstlerfamilie Shvelidse 20 Minuten entfernt vom Stadtzentrum Tbilissis im Stadtbezirk SaburtaloGPS. Neben den 2-Bett-Zimmern stehen auch zwei geräumige, helle Ateliers/ Studios mit Terasse für eine wochenweise Vermittlung an Künstler oder Kunst - und Kulturinteressierte zur Verfügung. 4 DZ, Bad mit WC/Dusche auf dem Flur, inkl. reichhaltigem Frühstück Telefon, Fax, Internet
Preis: 50 Euro DZ, 25 Euro p P
http://www.kaukasus-reisen.de/english_version/e_murtaziartpension.htm
info@kaukasus-reisen.de
Irine's Place
19 B3 Ninoshvili street can be found right near Marjanishvili Square. Once at Marjanishvili Square, walk down the passage along the Marjanishvili metro stationGPS and ask for the ‘Russian Church'. There, in Ninosvili Street, is Irine's Place. It is located above the passageway, set on the second and third floors of the building. It is one of the best low-budget options in Tbilisi. It is centrally located and very popular with backpackers in summer. There is a cosmopolitan atmosphere, with flags from every country hanging in the hall. It is place to exchange travel information and meet peopel from other regions. You feel like a member of the big family: the host Irine and travellers from different countries sit and talk in the evenings about everything, everything except politics!
http://www.travel-tbilisi.com/Irine_s_Place
11 EUR
Ketino's Guesthouse
18 Mtskheta street, 1st turn possible to get there by minibuses from nearly all parts of Tbilisi. situated in Vake districtGPS, near Round Garden. It is a two-storey house surrounded by a beautiful garden. The guesthouse is far from the roar of streets so you feel calm and relaxed here.
http://www.travel-tbilisi.com/Ketino_s_Guesthouse/accm_roomrate
22 EUR
Hotel Dzveli Ubani **
Standard Single Room From US$ 65 Standard Twin Room
Breakfast and 18% VAT
viz Georgica Travel Ltd.
From US$ 70
Hotel Kolkhi **
viz Georgica Travel Ltd.
Cena neuvedena.
Hotel Kartli
Tam bydlel Markus Stadler (viz Marcus Stadler - horolezecká výprava na Kazbek), zařizovala jim to cestovka Georgica Travel Ltd.
EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC
Chavchavadze Ave. 37, block VI 0162, Tbilisi, Georgia
Tel.: +995/32/916740-42
mobil: +99577740509
fax: +99532916744
czechembassy@gol.ge a tbilisi@embassy.mzv.cz
Konzulka Olga Horáková
Před odjezdem jsme ambasádu kontaktovali. Na radu konzulky jsme v emailu poslali údaje o nás a o naší cestě - k urychlení řešení případných problémů.
Americká ambasádaGPS
Ruská ambasádaGPS
Turecká ambasádaGPS
3 minuty od české ambasády - na den 15 GEL (180 Kč). O víkendu možno půjčit v pátek a vrátit v neděli 12-13. (Slavomír Horák)
Metro, autobusy, taxi a letiště v Tbilisi viz Doprava.
Ubytování jsme našli na stránkách Gudauri.ru. Stránky mají anglickou verzi, ale skromnější ubytování bylo jen na ruské mutaci. Komunikovali jsme pak s Rezem a pak majiteli Kempingu Ajvngou.
Chata Rezo (Rezo Hut, Хижина Резо)GPS
Vybudována ze staré prádelny. Je hned u silnice, pod Sporthotelem, čili v nadmořské výšce 1850 m. Dojmy z bydlení viz Deník.
Rezo Zukakišvili
Tel. +995 99 190 867
Na Gudauri.ru je zde.
Je na horním konci Gudauri, ve výšce 2400 m, vpravo v kopci před tunelem (ale nebyli jsme tam). Nejde asi o kemp. Na obrázku to vypadalo jako prefabrikovaná buňka postavená v úbočí.
+995 98 187 377
Vadim Ivanov (Gudauri)
+7 905 5119591 (vypadá jako číslo v Rusku)
Jevgenij (Moskva) vadim53@gol.ge
Na Gudauri.ru byli zde. Rovněž inzerovali vlastní stránky http://www.gudauri-resort.com/, kde nebyly dohromady žádné údaje a ani na jedněch stránkách nejsou nyní dostupní. Tak projekt asi zkrachoval. Doposud je příspěvek na fóru Ski-season.ru, kde uvedeno, že cena za polopenzi je 35 USD.
Bylo to druhé nejlevnější bydlení v Gudauri, ale Rezo převážil. Kromě ceny také pro špatný dojem z jejich prezentace a telefonní i emailové komunikace. Můžeme se ovšem mýlit.
Gela
+995 99 500 142
Dle Hanse Gutbroda nejlepší místo v Gudauri, kde nocuje mnoho horolezců. Snad se dá vyjednat skupinová sleva.
Nevíme kde se nalézá, zkoušel jsem na uvedené číslo volat a automat říkal, že mobil je mimo signál. To snad znamená, že číslo existuje.
Snowhouse
Paata Kankava
tel. +995 32 206008
mob. +995 99 170104
carva@caucasus.net
Majitelé potkali Jirku s Lenkou když se vraceli z Dedy EnyGPS a pozvali je k sobě. Cenu už nevím, bylo to nějaké dražší.
Vlastní Hotel GudauriGPS a skiareál.
Na začátku lanovek, ve svahu nad Rezovým domemGPS. Postavený r. 1988. Foto.
Phone: +995 202900
Fax: +995 202901
hotel@gudauri.ge
Cena bydlení - pokud to není týdenní pobyt - v dvoulužáku 444 GEL (222/os), je to včetně plné penze.
Do hotelu jsme psali před výletem - ptali jsme se na bezpečnost a sněhové podmínky. Vše vychválili a ohledně horolezeckých otázek doporučili Nicka Erkomaišvili z Explore Georgia.
Je to jeden z dvou hlavních (a jediných?) skiareálů v Gruzii. Druhý je v Bakuriani - to je od Tbilisi na západ.
Oficiální údaje : vleků je 5, pracují 10.00-17.00, večerní lyžování 19.30-22.00. Lístky na jednu jízdu nebo jeden den u dolní stanice, vícedenní v recepci.
Naše zkušenosti: Lístky se prodávají v pokladně u dolní stanice (venkovní okénko z hotelu). Každopádně se kupuje čipová kartička. Stojí 3 lari a je nevratná. Dá se opakovaně nabíjet. Jedna jízda stojí 12 lari. Jízdou se ovšem myslí jedna etáž vleků. Na nejvyšší místa - KudebiGPS a masív SadzeleGPS - je třeba použít etáže tři. Celodenní permanentka stojí 25 lari.
Ke kontrole správného pochopení :-) - permice by se vyplatila, kdybychom se ze samého vršku chtěli svézt aspoň třikrát (3+3x3x3>25 ale 3+2x3x3<25).
Naše zážitky viz deník 17.4.. Víkendové ježdění popisuje Slavomír Horák.
Schéma sjezdovek (z Gudauri.ru):
Na plácku na hlavní silnici u policejní stanice u odbočky ke SporthoteluGPS. Jakási TBC Bank (takže pozor na tuberu :-)).
Vesnička na Vojensko-gruzínské cestě, mezi Křížovým průsmykemGPS a hranicemi. Po revoluci přejmenována zpět na Stepancminda, domácí ale pořád používají Kazbegi - líp se to vyslovuje a snad mají místní k Rusku lepší vztah vzhledem k jeho blízkosti. Do zbytku Gruzie se musí přes Křížový průsmykGPS, proto bylo před uzavřením hranic jednodušší zásobovat vesnici z ruského Vladikavkazu. Kazbegi je východiskem k výstupu na Kazbek. Část obce na levém břehu řeky Terek se nazývá Gergeti. Terek teče na sever, takže Gergeti je na plánku Kazbegi vlevo. (Viz Řeky).
Plánek Kazbegi. Pochází z blogu na Googlu, který se jmenuje Georgian Tourism Association (odkaz na blog) a jako jediný příspěvek má reklamu na Kazbegi Mountain HouseGPS. K organizaci mám iracionálně lehce rezervovaný postoj :-). Ale plánek je záslužný.
Obecně - ubytování s jídlem stojí tak 30 lari (blog na stránkách Kazbegi, duben 2008).
Mountain HouseGPS
Založila ho česká a polská sekce organizace Člověk v tísni.
Když se přijíždí do Kazbegi tak je těsně před náměstím po pravé straně.
Roman Staněk
Roman.stanek@peopleinneed.cz
(+995 55) 932 133
Čech, student žurnalistiky, leccos objasní jeho článek v Reflexu z 23.4.2009.
Vako Dundua
vakodundua@yahoo.com
(+995 99) 160 012
Gruzínec. S ním jsme nakonec komunikovali víc. Nejdřív to v telefonu vypadalo tristně - anglicky i rusky mluví jen lámaně. Pak ale vždy dodržel co slíbil - co se týče výměny informací.
Jsou zaregistrovaní na kdejakém serveru s ubytováním (Hostels.com, RealAdventures.com - tam ceny od 10 dolarů za noc, Hostelworld.com - dokonce česky).
Za ubytování s polopenzí (říkají tomu snídaně a oběd) chtěli 40 lari. Na stránkách mají nyní 10 lari, což je dosti jistě bez jídla. Půjčují také horolezecké či lyžařské vybavení.
| rusky | lari | Kč | |
| pípák | pips | 7 | 84 |
| sedák | obvjazka | 5 | 60 |
| lano 45 m | verjovka | 10 | 120 |
| mačky | koški | 7 | 84 |
| cepín | ledarub | 5 | 60 |
| vývrtka | ledabur | 3 | 36 |
| ? | snegastupy | 8 | 96 |
| skialpové lyže + lyžáky | skitury + batinky | 20 | 240 |
| hůlky teleskopické | lyžnyje palki teleskopy | 5 | 60 |
| plynová bomba | gazovyj balončik | 17 | 204 |
Tento ceník mi Vako poslal emailem. Zhruba odpovídá tomu, co mají teď na stránkách. Plynová bomba, o které je řeč, byla malá, MSR (modrá). Přepočet na koruny je pro kurz 12.
Na jejich stránkách je nyní několik desítek dalších možností ubytování v Kazbegi - s uvedenými kontakty, bez cen.
Nunu Maisuradze's HomestayGPS
Je ve vedlejší ulici poblíž náměstí. Viz polohu ve Wikimapii (dům označuje čtvereček).
domů +995 245 52593
mobil +995 58 358 535
Na doporučení Petera Schöna. Po mnoha pokusech jsme se jí dovolali domů. Chtěla radši mluvit anglicky. Dala nám výše uvedený mobil, cena - 15 lari bez jídla, s polopenzí 30.
Tegri Guesthouse
To jsme našli na blogu Kazbegi. Nefungovaly jim ale stránky, neodpovídali na email ani se jim nešlo dovolat. Vše si mezitím asi spravili, viz www.tergiguesthouse.com.
David Peradze
+995 99 203 503
Kontakt pochází ze stránek Paraglide in Georgia. Z mobilních čísel je třeba odstranit osmičku. Na číslo jsem se nedovolal, ale v tomto tvaru existuje.
MTA Mountain Travel Agency
Sídlí v Kazbegi, založena 2008.
Daredjan Khetaguri (Daro)
tel.: +995 55 64 92 91
mobil: +995 55 45 11 19
dkhetaguri@gmail.com
Na stránkách je asi 22 možností ubytování, jsou to zčásti stejná místa jako na stránkách Mountain HouseGPS. Taky tady nejsou ceny a navíc ani přímé kontakty na ubytovatele. S Daro jsme si psali, nabízela spíš dražší věci.
There is possibility to change your euros and dollars in Kazbegi – in one resturantGPS (go right on the Y crossing on the main square, then after ca 100 m there is a ground floor building with three doors – two shops and small restaurant where is possible to change). However this is unofficial. The exchange rate was almost the same asi in Tbilisi, Only problem was if they don´t have georgian laris, so it was better to go there in the evening, when they have enough. (zkopírováno z blogu Kazbegi).
Směnu peněz inzerují taky v Mountain HouseGPS.
Umístěno v domě místního rodáka Jagora Kazalikašviliho, který byl členem první gruzínské výpravy na horu Kazbek (5047 m n.m.) v roce 1923. Patronace organizace Člověk v tísni. Viz článek na Horydoly.cz.
Viz deník 22.4.
Gudauri leží na 42. a půlté rovnoběžce, takže je asi o 800 km jižněji než Praha. Na teplotě v druhé polovině dubna se to ale projevilo jen několik stupňů.
Jaro ještě pořádně nezačalo, a snad proto vypadala krajina cestou z Tbilisi trochu neutěšeně. Sníh se objevil až těsně před Gudauri, také samotné Kazbegi za Křížovým průsmykemGPS bylo bez sněhu.
Teploty a sněhové podmínky na horách se daly přirovnat k poměrům ve stejné době v Alpách, tzn. túry mají jarní charakter a vzhledem k možnosti lavin z tepla je záhodno výstup dokončit během dopoledne.
Při túrách byly tedy teploty často nad nulou - s výjimkou horních partií Kazbeku. Časté byly mlha či nízké mraky, takže výhledů jsme si moc neužili.
Rezo se díval na internetu někam na počasí. V zásadě to myslím sedělo, ono to počasí ale bylo stále dost podobné.
Tbilisi a Cchinvali na RuMeteo.ru
Tbilisi rusky, překlad Googlem
Cchinvali rusky, překlad Googlem
Cchinvali leží v jižní Osetii, od Gudauri je vzdáleno 50 km, Tbilisi je vzdáleno od Gudauri 80 km.
Čas je GMT+3, takže o dvě hodiny méně než v Praze. Je tedy stejný jako třeba moskevský čas.
Z bohatství nebo chudoby cílové země pro cestovatele vyplývá, jak pro něj bude levná či například jak jsou domorodci motivováni se s ním o jeho majetek rozdělit. Bohatství země může být vyjádřeno v dolarech hrubého domácího produktu na obyvatele za rok. V tomto ukazateli je Gruzie na z 335 zemí světa na 153. místě, což znamená, že 68% zemí je bohatších (Česko - 61. místo, 27%). Pod hranicí bídy žije 31% obyvatel (2006).
Do grafu jsou vybrány země kde jsme byli, či mě nějak zajímaly:
(vše Studentsoftheworld.info)
Gruzínský lari (GEL) za nás představoval asi 12 Kč. Slovo lari je v gruzínštině poklad. Setina lari je tetri.
V Abcházii a Jižní Osetii se (protiprávně) platí ruským rublem.
Pro běžné nákupy je třeba samozřejmě mít místní měnu. U nás by se asi měnila těžko a oni zas nemají koruny, tak je třeba vézt další měnu, nyní nejspíše Eura. Poskytovatelé služeb jako ubytování a sofistikovanější doprava si asi bez problémů vezmou eura nebo dolary. Pavlík Rezovi za ubytování platil směskou těchto valut.
Výměnu peněz je možné provést už na letištiGPS. Jsou tam dvě nebo více pobočky bank jako směnárny a mají otevřeno stále. Nikde jinde jsme peníze neměnili a tamtéž jsme před odjezdem přebytek lari zas vyměnili zpět.
Výměna peněz v Kazbegi viz výše v Kazbegi.
I na letištiGPS v Tbilisi jsou vícečetné bankomaty, a tak by se asi dalo jet jen s kartou. V samotném městě je asi bankomatů spousta. V sekci GPS jsou souřadnice osmi bank, které určitě budou mít bankomaty. BankomatGPS je i v Gudauri (na plácku na hlavní silnici u policejní stanice u odbočky ke SporthoteluGPS). Jak je to v Kazbegi, nevíme. Peníze jsme nikde nevybírali tak nevíme jestli nemají třeba omezení na jeden výběr jako to bylo v Tadžikistánu či nabízejí-li více měn (Peru, Tadžikistán).
V zemi žije asi 4,5 mil. obyvatel a jsou to většinou Gruzínci. Když se odečtou separatističtí Oseti a Abacházci, tak je to pořád 4,5 mil., protože Osetů je 0,9% a Abcházců 0,1%.
Kavkazské jazyky jsou oficiální lingvistickou skupinou. Mají však různý původ, jen geografická blízkost způsobuje jejich vzájemné ovlivnění. Člení se na severní (má ještě západní a východní část) a jižní skupinu. K severní patří např. abcházština, kabardinština, čerkeština, ingušština, čečenština a dagenstánština. K jižní gruzínština. a svanština. Kavkazské jazyková rodina je v lingvistickém dělení na úrovni například naší indoevropské jazykové rodiny.
Mezi kavkazskými jazyky chybí osetština a to je správně, protože ta patří k iránským jazykům - do indoevropské jazykové rodiny (Lenka nás upozornila že ji Němci skromně nazývají indogermánskou rodinou). Pro zopakování - k iránským jazykům patří například iránské farsí, afgánské darí a tádžičtina.
Blízkost Persie se projevila i v zeměpisných názvech. Samotný název Kavkazu je odvozen od íránského vládce Kavi-Kause. Přípona -stan značí stát (Dagestán, Pakistán). Perského původu jsou například i Aba - řeka, ElbrusGPS - železný.
Konflikt Gruzie a Osetie má tedy národnostní charakter.
Z našeho uživatelského hlediska je podstatné, že si gruzínsky moc nepočteme ani nepopovídáme.
Gruzínská abeceda připomíná řeckou a arabskou. Každé písmeno asi odpovídá většinou jedné hlásce, takže pro delší pobyt by člověk možná mohl investovat do abecedy, aby si aspoň přečetl kde třeba je. Ruské nápisy byly všude důsledně odstraněny. Někdy, třeba u jména obce, je název napsán také anglicky. Na to je třeba pamatovat - gruzínské slovo napsané latinkou je většinou anglicky a pak je třeba správně dešifrovat transkripci - j = dž, sh = š, ch = č, kh = ch atd.
Anglicky však Gruzínci mluví hůř než rusky, resp. je třeba odlišovat věk mluvčího - je to jako u nás - rusky se přestalo vyučovat po vyhlášení nezávislosti a bylo to i ve stejné době (zde rok 1990). Tím se může stát, že u mladších ročníků znalost angličtiny převáží.
Gruzínština se vyznačuje například smrtícím nakupením souhlásek. Mkinvarstveri je gruzínské jméno Kazbeku. Gía říkal, že jim to také dělá problémy, zvláště po několikátém panáčku čačy. Kazbegi má gruzínské jméno Stepantsminda, domácí však používají stále Kazbegi, protože se to líp vyslovuje.
Při osvojování gruzínštiny nemá znalost dalších jazyků žádný význam, protože žádné slovo není ničemu podobné. Kdysi jsem v rozhlasové relaci slyšel pojednání o indoevropských jazycích, kde aspoň některá slova mají stejný základ - jako například matka (máma, mama, ma, mother, Muter,..). Gruzínsky se máma kuriózně řekne deda (viz Kartlis DedaGPS , Deda EnaGPS). A tím to nekončí - podržte se - táta se řekne mama.
| Ne | Ara |
| Děkuju | Gmadlobt |
| Prosím | Arapris |
| Omlouvám se, pardon | Bodiši |
| Dobrý den | Gamardžoba |
| Na shledanou | Nachvamdis |
| Ahoj (když odcházíš) | Džerdžerobit |
| Dobré ráno | Dilo mšvidobisa |
| Dobrý den | Gamardžobat |
| Dobrý večer | Salamo mšvidobisa |
| Dobrou moc | Gchame mšvidobisa |
| Mluvíte……. | Lagarakopt |
| Anglický (jazyk) | Inglisurand |
| Francouzský (jazyk) | Pranguland |
| Německý | Germanulad |
| Já | Mé |
| My | Čvem |
| Ty | Šin |
| Vy | Tkven |
| Oni | Isiny |
| Jak se jmenuješ? | Ra gkviat |
| Dobře | Kargat |
| Špatně | Cudat |
| Mama | Deda |
| Táta | Mama |
| Syn | Važišvili |
| Dcera | Kališvili |
| Kadeřnictví | Saparikmachero |
| 0 | Noli |
| 1 | Erty |
| 2 | Ori |
| 3 | Sami |
| 4 | Otchi |
| 5 | Chudy |
| 6 | Ekvsi |
| 7 | Švidy |
| 8 | Rva |
| 9 | Cchra |
| 10 | Aty |
| 20 | Oci |
| 30 | Opnoci |
| 40 | Omnoci |
| 50 | Ormocdati |
| 100 | Asi |
| 1000 | Atasi |
| 1000000 | Milioni |
| Ulice | Kuca |
| Třída | Gamziri |
| Náměstí | Moedani |
Převážná část česko-gruzínského slovníku pochází z batumi.blog.cz. Odkaz však začal být nefunkční.
Většina obyvatel Gruzie se hlásí k pravoslavné církvi. Včetně separatistických Osetů, takže konflikt nemá náboženský podtext.
Kalendář pravoslavné církve vysvětluje, proč jsme si po velikonocích v Krkonoších dali za 14 dní ještě jedny velikonoce na Kavkaze. Podobné důvody způsobily, že Říjnová revoluce proběhla v listopadu. Jde o posun 13 dnů, který je v současné době mezi juliánským a gregoriánským kalendářem.
Pro zopakování - Juliánský, který zavedl Julius Caesar. Byl dost dobrý, ale po 125 letech se vždy vzdálil o 1 den od astronomického (tzv. slunečního roku). To napravil papež Řehoř třináctý roku 1582. Posunul kalendář o 10 dnů a změnil způsob korekce přestupnými roky. Změnil také princip určování velikonoc - první neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Dosavadní určování nemělo s měsícem nic společného a podmínkou bylo konání po jarní rovnodennosti a vztah k židovským velikonocům. Muselo to být po nich, protože Kristus podle Bible vstal z mrtvých po židovských velikonocích. Mnohé země opustily juliánský kalendář až počátkem 20. století. Například v Rusku ho zrušili až bolševici roku 1918. V pravoslavné církvi se však stále užívá k určování pohyblivých svátků. Hlavní jsou velikonoce a vzhledem k nim se konají ostatní pohyblivé svátky (o většině z nich jsem však nikdy neslyšel).
Procento věřících je samozřejmě mnohem vyšší než u nás. V sobotu večer v Tbilisi byly při mších byly všechny kostely plné (kostel NarikalaGPS).
Účastníci hromadné dopravy se v nebezpečných dopravních situacích křižují (viz Doprava).
Do Gruzie nepotřebujeme. Oni k nám ano. Díky nedávnému konfliktu s Ruskem není ale žádná možnost jak překročit rusko-gruzínské hranice a spojit například výstup na Kazbek s výstupem na Elbrus.
Mezinárodní předvolba +995
Už je to jako u nás, skoro každý má mobil. Mobilní signál byl samozřejmě v Tbilisi. Všude na Vojensko-gruzínské silnici, v Gudauri i Kazbegi. Uvnitř meteostanice nebyl, ale stačilo vyjít ven na údolní stranu. V Gudauri byl Edge, GPRS přenosy fungovaly (MMS).
Chtěli jsme koupit místní SIM kartu, ale Rezo jednu navíc měl a nechal ji nabít na 10 lari. Při posílání SMS kredit ubýval snad jen po setinkách lari. GPRS přenosy, které by nám zlevnily posílání fotek na on-linový deník na OnTheRoad, bohužel nefungovaly.
Rezo má přístup přes ADSL. Rychlost byla tristně pomalá. Náš přístup k internetu byl vlastně jeden z nejhorších ze všech našich cest. V Tbilisi byla jediná internetová kavárna, kterou jsem viděl, zrovna zavřená a jinou jsem nenašel. Asi se na tom podílela nečitelnost gruzínského písma.
Voltáž, frekvence a zástrčky jako u nás. Respektive zásuvky nemají třetí - zemnící kolík, což je jasným signálem sítě s neuzemněným uzlem, mezinárodně označovaná IT (zkratka insulation a terre neboli izolované od země). Napětí není mezi fází a zemí, ale mezi fází a uzlem soustavy, tedy nulou. Tato síť má tu výhodu, že při porušení izolace nedojde při dotyku k zásahu elektrickým proudem, protože živá část (fáze) nemá potenciál proti zemi. To představuje v zásadě větší bezpečnost, ale vede k ještě nepořádnějším rozvodům elektřiny. (Pavlík)
Povinné není žádné, takže jsme vystačili s obvyklým cestovatelským pokrytím – hepatitidy A a B a břišní tyfus, což jsem měl ještě z minulých let.
Možnosti ubytování zmíněny Tbilisi.
Nákupy potravin v Tbilisi probrány výše. V Gudauri jsme nic nekupovali ani se prý nedá. Maximálně cukr, toaletní papír apod. v nějakém baru. Ani v Kazbegi jsme nenakupovali, je tam však několik krámků, kde by se i pro naše účely nakoupit dalo.
V důsledku organizace výletu a gruzínské pohostinnosti jsme do restaurace prakticky nemuseli. Obsluha v restauraci ve starém městě v Tbilisi nemluvila anglicky ani rusky a také jídelní lístek byl jen gruzínsky.
Boršč - no comment
Šči - také zelná polévka z Ruska, na rozdíl od boršče není červená, dělá se všelijak ale základní vlastností je masový vývar (jako u boršče) a zelenina s celkově kyselou chutí. Kyselost je podmíněna zelím - ale nemusí, může to být například také šťovík, jako to udělala Valja. Zelenina se dává do polévky syrová.
Charčom - polévka s rýží, oranžové barvy. Nic jiného nevím.
Soljanka - dušené zelí, maso, salámky. Pavlík ji charakterizoval jako polévkové lečo.
Čakapuri - na počátku studia této poživatiny bylo třeba se poprat v jazykovém koutku. Jednak existuje úplně jiné jídlo, které se jmenuje chačapuri (viz níže), což jsme zpočátku nezachytili. A pak při hledání na internetu jsme narazili na výraz čakapuli (Google - čakapuli 260x, čakapuri - 42x). Doteď s jistotou nevím jestli to jsou stejné věci. Jeden z popisů, který nejlépe chakterizoval to co jsme jedli u Valji, se týkal mutace čakapuri, který proto volíme. Též pro lepší legrační možnost záměny s chačapuri.
Takže - je to jehněčí maso na kosti, dušené v omáčce tkemali, s vínem a kořením. Tkemali je zvláštní druh malých švestek a nazývá se tak též omáčka z nich vyrobená. Ta se taky staví na stůl jako třeba u nás kečup a pak se přidává třeba do pohankové kaše a způsobuje nakyslou chuť.
Chačapuri - těstová placka tvarem loďky, velikostí přes celý talíř. Do loďky je nalitý sýr, ve formě volského oka tam může být vajíčko nebo dvě. Když si to člověk dá tak je to bohatě jako plné jídlo. Neplést s čakapuri. - viz výše. V restauraci při návštěvě Tbilisi ve starém městě.
Chinkali - velké opečené pelmeně. Ty jsme měli u Gíi doma.
Odžapuri - směs opečeného vepřového masa a brambor. V restauraci v Dušanbe večer před odjezdem.
U snídaně i obědovečeře u Valji jsme se setkali s některými nezvyklými přílohami, většinou ve formě kaše. Například pohanka (grečněvaja kaša), ta je mírně do hněda od hnědých slupek, nebo jáhly - nažloutlá, jemně zrnitá (perlovaja kaša). Dostali jsme to třeba k megapárku co byl k snídani.
Čača - gruzínská kořalka z hroznového vína. Dále opíšu, co už je v deníku: Čača je název pro to, co zbude z hroznového vína, když se vylisuje. Podobné technologické a názvoslovné souvislosti má původem italská grappa a analogické produkty mají i další národy. Během naší dávné návštěvy ve Svanetii jsme se setkali spíš s čačou pálenou z brambor. Asi z nouze při nedostatku hroznového vína.
Koňak - ke koňaku přívlastek gruzínský jasně patří. Vezli jsme si ho domů jako suvenýr.
Vína - totéž platí o vínu. Produkuje se zejména v Kachetii - vinařské oblasti na východ od Tbilisi. Známé druhy jsou například Saperavi a Kindzmarauli. Rezo je smíchával, protože vypozoroval, že hosté mají rádi, když je víno sladší. Směs obsahuje 95% vína Saperavi a asi 5% druhu Kindzmarauli. Obě vína jsou suchá, ale Kindzmarauli je i bez přislazování hodně sladké. Lenka v průvodci našla, že Kindzmarauli znamená víno předků. Toto víno stálo v Rezově domě na stole u každého jídla. U snídaně jsme ho v zájmu splnění sportovních cílů vynechávali.
Pivo - v Kazbegi nám Gía naléval z velkých petek značku Natakhtari. Připadalo nám skvělé a jistě k tomu přispělo, že jsme právě sestoupili z meteostanice. Pivovar - někde za Tbilisi - prý založil nějaký Čech. Druhé místní pivo je Kazbegi, které jsme nepili. Prý není tak jemné.
Limonády - vzhledem k dosavadnímu bohatému výčtu nápojů jsme se s problematikou gruzínských limonád blíže neseznámili. Jen jsme si při prvním nákupu v Tbilisi koupili sodovky, abychom měli petlahve. Jinak Valja nám k snídani dávala sladkokyselý studený nápoj vlastní provenience, lehce navinulý a nevíme co to bylo.
Čurčela - vlašské ořechy přivázané na provázku se opakovaně namáčí do hroznové šťávy až vznikne asi 25 cm dlouhý útvar tvaru mrkve. Povlak je jakoby gumový a kupodivu nelepivý. Dle Reza to jsou gruzínské snikersy. Vhodné na túry.
Národní muzeumGPS v Tbilisi je na třídě Rustaveli poblíž ParlamentuGPS .
Úplně náhodou jsme si při poslední procházce v Tbilisi na vrch Sololaki všimli Muzea gruzínských národních písní a hudebních nástrojůGPS (State Museum of Georgian Folk Songs and Musical Instrument). Bylo na úpatí kopce v polorozbořené zástavbě.
V Kazbegi jsme byli v Národopisném muzeuGPS (Krajevedčeskij muzej). Jde se k němu z náměstí se sochou Kazbegiho (dříve Stalinovo náměstí) severně 500 m. V dolním patře jsou ty národopisné věci, horní patro patří básníku Kazbegimu. Popisy jsou ale jen v gruzínštině, takže nic moc. Cenu jsem zapomněl.
V Kazbegi by taky mělo být muzeum horolezectví. Je v domě místního rodáka Kazalikašviliho, který byl členem první gruzínské výpravy na Kazbek v roce 1923. To by asi bylo zajímavější, jen nevím kde to je. Je o tom článek na Horydoly.cz.
My jsme měli zkušenost jen s trasou z Tbilisi do Kazbegi, což je takzvaná Vojensko-gruzínská cesta. Je to jeden z přechodů přes hlavní kavkazský hřeben, který byl používán již v dávných dobách. Cesta se začala stavět po podepsání ruského protektorátu v roce 1783, plně průjezdná byla od roku 1799. Ve stejné době bylo založeno město Vladikavkaz. Po úplné anexi Gruzie v roce 1801 byla zahájena nová rekonstrukce cesty, která trvala do roku 1863.
Cesta spojuje Tbilisi a severoosetinský Vladikavkaz, vede tedy z Gruzie do Ruské federace. Délka cesty je 207 km, nejvyšší bod je Křížový průsmyk 2397 mGPS. Úsek, který jsme viděli, je pokryt asfaltem. Několik kilometrů na obě strany od Křížového průsmykuGPS je však cesta velmi nekvalitní, auto je prakticky stále nějakým kolem v díře. Buď sem dali špatný asfalt nebo je to důsledek povětrnostních podmínek. Značení v současném silničním systému je A301, v evropském systému E117.
Hlavní kavkazský hřeben kříží ještě Vojensko-osetinská cesta. Spojuje Kutaisi v Gruzii s Alagirem v Ruské federaci. Pochází z 19. století. Je dlouhá 270 km a nejvyšším místem je Mamisonský průsmyk 2911 m. Její význam klesl po vystavění Transkavkazské magistrály. Ta byla dokončena v roce 1981 a hřebenem prochází Rokským tunelem. Vojensko-suchumská cesta z 19. století spojuje Čerkesk a Suchumi.
Z Tbilisi do Kazbegi jezdí autobus dvakrát denně. Odjíždí z DidubeGPS. Je levnější ale pomalejší (5 hodin) než maršrutka. (Blog Kazbegi)
Miniautobus. Model, kterým jsme jeli, pojmul max 18 lidí i s řidičem. Na maršrutce se platí stejná cena nezávisle na délce jízdy. Na intenetu je uvedeno, že cena byla 7 či 8 lari. Za nás to bylo 6 lari. Zajímavý cenový vývoj. Maršrutka zastavuje podle potřeb cestujících, pokud je to však možné, tak se čeká na obvyklých místech - např. v Gudauri na plácku u policejní stanice. V Tbilisi se taky nastupuje v DidubeGPS . Nejsou tam žádná nástupiště ani jiná info. Od devíti do pěti jezdí každé 1-2 hodiny. Cesta trvá 2,5 hodiny.
Cestující v maršrutce se v nebezpečných situacích křižují. (viz Deník 24.4.)
V Gruzii jsou, v Tbilisi je několik nádraží. Ty jsme ale nepotřebovali. (Hlavní nádraží)
Nedávno byla zavedena přímá linka ČSA Praha - Tbilisi. Ještě jsme zvažovali o něco levnější Turkish Airlines. Tam by se ale přesedalo v Istanbulu a měli horší limit na zavazadla. Letenka s ČSA nás stála 15 043 Kč. Na letišti se při odbavení platil za lyže poplatek 250 Kč (bylo možno platit kreditkou přímo u registrace). Přepravu lyží chtějí mít nahlášenu předem. Váha lyží se počítá do váhy hlavního zavazadla, jeho limit byl 20 kg. Bylo však taky povoleno dvanáctikilové příruční zavazadlo se součtem všech tří rozměrů do 115 cm. Pro cestující s ČSA je zabalení jednoho zavazadla do fólie zdarma, jinak to je 80 Kč. Takže balení lyží už jsme museli zaplatit.
Délka letu je 2535 km a trval od 21.40 do 3.05. Čas příletu je ale místní a při dvouhodinovém posunu to ve skutečnosti je 1:05. Let tedy trvá 3 hod a 20 minut.
Letiště v Tbilisi je na východní straně města. I v noci jsou v hlavní hale otevřeny směnárny. Je tam taky několik bankomatů. Do města se dá odjet autobusem č. 37. Jezdí každý den od 7:00 do 19:30. (stránky letiště). Taxíky stojí u vchodu, telefon +995 32 78 78 78. (stránky letiště). Cesta do centra trvá 20 minut. Oficiální cena je 25 lari (2007), neoficiální "taxikáři" chtějí více (blog Kazbegi). Od roku 2009 jezdí mezi hlavním nádražím a letištěm vlak. První směrem z letiště jede 1:45, takže to by se stihlo, další v 5:45. Cesta trvá 35 minut, cena 2 lari, telefon +995 32 56 51 62, linky 160041-3. (stránky letiště)
Na letišti není úschovna zavazadel. Ta je prý na hlavním nádraží. Na zpáteční cestě jsme platili nadváhu. Nevypadalo to, ale že by jim šlo o uplácení.
To vše v Tbilisi je, ale ničím jsme nejeli. U autobusů a trolejbusu bych předpokládal, že uvnitř je kromě řidiče průvodčí, u kterého se platí. Maršrutka je minibus jezdící po stálé trase, zastavující kdekoliv, cena je fixní. Platí se při vystupování.
V Tbilisi je metro s dvěma liniemi, které se protínají u hlavního nádraží. Do turniketů se házejí žetony, které se předtím koupí v pokladně. Cena snad 0,6 lari. (viz deník 24.4.)
Též označované jako sovětské, vojenské.
Základní čtverce mapového systému jsou široké 6 stupňů a vysoké 4 stupně.
Pro naše účely jde o čtverec K-38. Dvoumístná čísla (černě) označují čtverce map
s měřítkem 1: 100 000 (km = 1 cm, taky černě). Příklad - Kazbek je na mapě K-38-42.
Mapy s měřítkem 1:50 000 jsou od nich názvoslovím odvozené - viz čtverec 77
a červená čísla. Příklad - Kazbek je na mapě K-38-42-3. Tmavě zeleně jsou označeny
souřadnice černých čar. Jsou to stupně a minuty. Červená klikatá čára je hranice
Gruzie/Rusko, modře je vojenská cesta, azurově začátek výstupu na meteostanici.
Obě oblasti - Gudauri i Kazbek - jsou bohužel na hranici čtyř čtverců map 1:50 000.
Mapy je možné stáhnout z maps.poehali.org.
V současnosti již existuje digitální mapový model území Gruzie. Proto asi nebyl složitý krok k vektorové mapě pro GPS Garmin. Prodává je společnost GeolandGPS , která je zastoupením Garminu v Gruzii.
GeolandGPS
3, Telegraph Cul-de-Sac
Tbilisi, Georgia
Telephone: (+995 32) 92 11 91; 92 25 53
Fax:(+995 32) 92 14 94
info@geoland.ge
Komunikovali jsme s Ani Koridze (koridze@geoland.ge). Topografická mapa Gruzie však stojí 220 lari. Též nechtěli slyšet, že by její koupě proběhla po internetu (zaplacení + poslání souborů).
Gruzínské velvyslanectví v Praze
Malostranské náměstí 5/28
118 00 Praha 1
Tel: (+ 420) 233 311 751/749
Fax: (+ 420) 233 311 752/713, 233-311-761
prague.emb@mfa.gov.ge
6 Chakhrukhadze Street
0105 Tbilisi, Georgia
info@exploregeorgia.com
Tel.: +995 32 921 911 +995 32 180 201
Fax: +995 32 921 911
Nick Erkomaischvili
Chief Exploration Officer (CEO)
Achitours
Archil Tsintsadze
Faulerstrasse 2
79098 Freiburg
Tel: 0761 / 38 36 850
Fax: 0761 / 38 36 851
info@achitours.de
Malá německá cestovní kancelář z oblasti Freiburgu organizující zájezdy na Kavkaz. Archil Tsintsadze byl s Marcus Stadlerem na Kazbeku.
Georgica Travel ltd.
22, Shanidze st.
Tbilisi, 0179
Georgia
Tel: (+995 32) 25 21 99
Fax: (+995 32) 98 56 07
georgica@caucasus.net
Uvedeno na stránkách Marcus Stadlera.
Tbilisi Tourist Center
G. Achvlediani Str. 5
0108 Tbilissi Georgien
Tel./Fax: +995 32 985075
ttC@wanex.net
Jejich pobočka v Německu - ERKA-Reisen. Cestovka, kterou používal Marcus Stadler. Oni zase odkazují na jeho stránky.
Anatolij Sukov (Traverss.lv, rusky). Počátkem listopadu 2006 vystoupil sám pěšky normálkou na Kazbek. Zajímavé je, že pro meteostanici uváděl cenu 6,5 lari/den. To jsou asi ty dvojí ceny pro cizince. V Kazbegi mu nechtěli dát klíč, že na meteostanici někdo je, on si ho ale vymohl. Baťoh 18 kg. K SameběGPS šel hodinu a 10 minut. Celkem 8 hodin, dorazil potmě. Nikdo tam nebyl. Měl problém najít správné dveře. V předsíni sníh. Pak nemohl najít obyvatelnou místnost. Její dveře zamčené - vylomil cepínem. Výstup druhý den se mu podařil. Když jsem mu napsal, kde bydlel v Kazbegi, tak mi jeho kamarád místo něj odpověděl, že Anatolij zahynul vloni na Užbě (Vladimir Stěpanov, horolezecký oddíl Traverss, www.traverss.lv, vladimir@traverss.lv). Takže Litva.
Slavomír Horák (Euweb.cz). Pracuje na ambasádě v Tbilisi, líčí víkendový výlet na lyže do Gudauri.
Marcus Stadler (Stadler-markus.de, německy). Horolezecká výprava na Kazbek. Na Kavkaze byli v roce 2003 (4.8.-5.9.). Říkali tomu expedice DAV. Byli v Gruzii celkem 4 týdny, nejprve na Kazbeku, pak byli ve Svanetii a lezli na Šcharu a pak v parku západně od Tbilisi (Boržomi). Na Kazbek je vedl Archil z Achitours. Na meteostanici dosti plno. Při pokusu o vrchol bouře, dostali se do 4400 m. Hlavním přínosem jsou mapky a popisy skialpových výstupů v Gudauri a na Kazbek.
Markus Stadler
Lechstr. 9 a
83026 Rosenheim
Tel.: 08031/267436
Markus.Stadler@onlinehome.de
Hans Gutbrod. Autor stránek Paragliding in Georgia (Xcaucasus.org, anglicky) a Randonnée skiing (Caucasus-randonnee.org, anglicky a německy). Na prvních stránkách je kontakt, na druhých mapky a popisy skialpových výstupů v Gudauri (přesně tady).
Dr. Hans Gutbrot
Hasenbergsteige 37
D-70197 Stuttgart
Germany
hg@xcaucasus.org
Peter Schön (Mountain.ru, anglicky). Popisuje předchozí pokusy o Kazbek a podrobněji popisuje rok 2008.
2005 - Arménie a pokus na Kazbeku. S Deonem Louwem (Kanaďan). Hlavně 2,5 týdne v Arménii. Pak jeli na Kazbek, ale špatné počasí.
2006 - Návrat a téměř katastrofa. V dubnu, zase s Deonem. Špatné počasí. V počasovém okně vyrazili z meteostanice na výstup JV stěnou. Byli na vrcholu, při návratu špatné počasí. Jeli v pravé části stěny (při pohledu zdola) podél skal. Je to příkřejší - 55 st - ale lze se orientovat podle skal. Deon spadl z 4850 do 4300. Peter sjel do 4700 a sundal lyže. Sice ted už jen 40 st, ale připadalo mu to nebezpečné. Deonovi se nic moc nestalo. Fotografie - žádný další text, spíš umělecké.
2008 - s Andi Riesnerem. V Tbilisi byli 22. května. Jeli do Kazbegi maršrutkou. Na cestu na meteostanici sháněli koně, aby došli na aspon na hranici sněhu - tenkrát 2400 m. Nakonec měli Ladu, která je vyvezla aspoň k Samebě. To je ale dobrých výškových 400 m. Na meteostanici obsluha - Levan, vařil čaj. 23.5. vylezli na východní vrchol OrcveriGPS SV stěnou - 45st/3A - a traverzovali hřebínek na hlavní vrchol. Levan si myslel, že šlo o první sjezd. Další den se vydali na Východní rampu. Vyrazili v 3.30. Nástup stejný jako na JV stěnu. Dorazili do sedla v 4380 m - odděluje JV a V svahy Kazbeku. Odsud lehko došli na Východní rampu. Na lyžích to šlo do 4600 m (30-40 st), tam pak začal prudší úsek - 40-45st, takže mačky. Východní rampa se napojuje do JV stěny ve 4800 m - nad výrazným žandarmem. Svah zde má 45-50 st. Pokračovali v lezení a brzo zjistili, že jdou po tenké vrstvě sněhu na čistém ledu. Více vlevo viděli led odkrytý. Posledních 180 m šli na laně - simultánní lezení s Tibloky. Pak vrchol. Sjezd stejnou cestou kvůli ledu moc nebezpečný. Sjeli 45 st svah do sedla mezi hlavním a západním vrcholem. Pak pokračovali jižním úbočím (35st/2B) k meteostanici. Díky Levanovi veděli, že zde je možné projet mezi trhlinami. Třetí den se zhoršilo počasí, tak šli jenom na ElektrozinkGPS. Čtvrtý den špatné počasí - nic. Pátý den se vydali na JV stěnu. Špatné sněhové podmínky - krusty, tenké vrstvy na ledu. Zhoršilo se počasí. Po špatné zkušenosti se sjezdem v roce 2006 teď raději popolezli ještě výš - do 4800, nad žandarma, kde se napojuje Východní rampa a sjeli po ní. Věděli že tam budou lepší sněhové podmínky. Bylo to skutečně dobré. Šestý den slunečno, ale větrno, nízký tlak. Vydali se na Maili-KhokGPS 4598 m. Kolem piku Spartak (=GergetiGPS) 4517 m. Z vrcholu Maili-khokGPS sjeli západním hřebenem do sedla mezi GergetiGPS (cca 4400 m). Pak pěkný sjezd. Sedmý a osmý den bouře. Devátý den - 31.května v 3:20 vyrazili znovu na Kazbek. Bouře přinesla nový sníh - příznivé. Posledních 200 metrů tentokrát bez jištění. Za 6 hodin na vrcholu. Pak sjeli zpět JV stěnou. Další den opustili meteostanici.
Andi Riesner (Riesner.at, německy). Popisuje stejnou akci jako Peter Schön. Hlavním přínosem je možnost stažení GPS traků z jejich výstupů.
andreas@riesner.at
Roman Pekař & Karla Štěpánková (Expeditions.cz). Výstup na Šcharu a pak normálkou na Kazbek. Červenec 2007, maršrutka nacpaná, 8 lari, ubytování na meteostanici 20 lari. Na normálku vstávali v 1 hod a šli tam 7 hodin. Je možné stáhnout trasu z GPS.
karla.stepankova@gmail.com
elzebro@gmail.com
+420 777 217 944
+420 608 783 224
Blatenská 30
Plzeň 32600